Efekt Zeigarnikové

Neukončené úlohy se pamatují lépe a více než úlohy ukončené

Ukončené úkoly se rychleji zapomínají, než neukončené.

Autor

Bljuma Vuľfovna Zeigarniková, (1901 – 1988). Sovětská psycholožka, která se proslavila objevem tzv. účinku nedokončené úlohy. Je průkopnicí experimentální psychopatologie jako samostatné vědní discipliny.

Jak to vše vzniklo

Kurt Lewin,psycholog a vedoucí doktorandské práce Zeigarnikové prý při posezení se studenty prohodil myšlenku, že číšník si pamatuje lépe hosty, kteří ještě neplatili. Zeigarniková se věnovala testování této hypotézy v laboratorních podmínkách.

Hypotéza zněla – Neukončené záležitosti se pamatují lépe.

Zkoumanými osobami byli učitelé, studenti a děti, všichni řešili kolem 20 jednoduchých, několik minut trvajících úloh (vytvoření lepenkové krabičky, modelování hliněné figurky, sestavení obrázků z kostek, jednoduché aritmetické úkoly). Práci na polovině úkolů Zeigerniková přerušila před dokončením. Účastníci si nedokončené úkoly pamatovali dvakrát častěji než dokončené. Výsledky byly zveřejněny v roce 1927 a tento jev byl pojmenován jako efekt Zeigarnikové.

• Cit: Goodwin 1999 s. 277-278
• Zeigarnik, B. (1927). Das Behalten erledigter und unerledigter Handlungen. Psychologische Forschung, 9, 1-85.
• Zeigarnik, B. (1967). On finished and unfinished tasks. In W. D. Ellis (Ed.), A sourcebook of Gestalt psychology, New York: Humanities press.

Vedlejší psychologické efekty

• Máme tendenci své záležitosti dokončit,abychom je mohli odložit

Koncepci Kurta Lewina můžeme shrnout takto :

1. Začneme-li řešit nějakou záležitost, vzniká v nás napětí ( motivace, zaměření ) na dosáhnutí cíle
2. Pokud cíle dosáhneme, napětí se uvolní (vybije).
3. Pokud cíle nedosáhneme, napětí zůstává a nutí nás vracet se k úkolu, kdykoliv se naskytne příležitost.

• Platí hlavně v situacích vysoké angažovanosti osob!

1. Efekt Zeigarnikové se objevuje více u osob, které byly úkolem VELMI ZAUJATÉ (INVOLVED).
2. Efekt Zeigarnikové se objevuje více v terénu, reálných situacích, než v experimentálních hrách.
3. Efekt Zeigarnikové se objevuje více u osob, které mají zájem uspět a vysokou úroveň aspirace.

    

• Naučme se využít efektu aktivizace – objevit, vložit námahu a získat si.

Nejjefektivnější učení je učení řešením problémů. Při osvojování poznatků (učení) je nutno věc objevovat a prožít, aby se její osvojení stalo trvalejším vlastnictvím. Aktivní řešení problémů zaručuje dlouhodobější osvojení. Vložíme-li námahu do vhledu problému, zapamatujeme si lépe.

• Využijte při studiu

Tento efekt také říká, že při studiu, pokud uděláte přestávku, během které budete vykonávat jiné činnosti (třeba hrát hry), budete si pamatovat studijní materiál lépe, než ti, kteří studují bez přestání.

• Efekt Zeigarnikové vysvětluje proč……

nedokončené titulky vyzývají k vyhledání pokračování textu a nedořečená slova vyzývají k dokončení příběhu. Tento efekt lze využít v mediálních kampaních ( novinové titulky, bilbordy apod.). Dobrý řečník využije tento efekt k podpoření zájmu a zlepšení zapamatování – „příběh“ ukončí před koncem, a to v nejnapínavější fázi, na vrcholu. Tím udrží posluchače v pohotovosti s otázkou: „jak asi tento příběh skončí?“ a teprve pak se k příběhu vrátí.

Snad každý zná, jak toho využila Šahrazád (Tisíc a jedna noc):

Všechny pohádky a příběhy Tisíce a jedné noci jsou vypravovány během tzv. rámcového příběhu, jehož hlavními postavami jsou král Šahriár a dívka jménem šahrazád. Šahriár byl kdysi oklamán svou manželkou, která se v době jeho nepřítomnosti milovala se svými otroky. Nechal jí i otroky popravit a zanevřel na ženy, o kterých byl přesvědčen, že žádná z nich nevydrží být v manželství věrná. Oženil se proto každý den s jednou pannou, strávil s ní noc, zbavil jí panenství a ráno jí nechal popravit. Po třech letech tak nezbylo v jeho městě žádně děvče, se kterým by se mohl oženit. Šahrazád se nabídla, že se stane královou další ženou, ale, že bude králi večer vyprávět příběh. Šahrijár souhlasil a tak Šahrazád vyprávěla králi po dobu tisíce a jedné noci příběhy, které byly tak dlouhé, že nikdy nekončily se svítáním, přičemž král byl vždy zvědav na pokračování. Když Šahrazád své vyprávění, během kterého porodila králi tři syny, dokončila, nechal jí Šahrijár pro její moudrost, věrnost a lásku k němu na živu.

Hezky popsáno i zde.

Řekli o efektu Zeigarnikové:

• Themistoklés (řecký vojevůdce)

"K čemu by mi bylo umění, jak si zdokonalit paměť? Dal bych přednost umění, jak zapomenout, neboť si pamatuji, i co nechci, a nemohu zapomenout, co bych rád."

•  Miloš Cihelka, Lidové noviny

Podle Klimeše není hlavní funkcí pohřbu ani tak rozloučení se zemřelým, ale určité odříznutí se od vzpomínky na něj a její bezpečné zakonzervování.

•  p.Václav Vacek,Občasník Slatinských křesťanů, 2005

  Pohřeb má nenahraditelný význam. V naší zemi povážlivě narůstá počet lidí, kteří zmizí bez pohřbu. I moderní psychologie    potvrzuje   potřebnost   a důležitost pohřbu. Má být rituálem, který nás smutkem provází, abychom neupadli do deprese a samoty. Jako jsme se scházeli při různých příležitostech, zveme drahé k rozloučení při pohřbu. Život nám klade otázky (otázky života a smrti tam patří), před kterými neutečeme. Jejich potlačování se nevyplácí.

 

• Jeroným Klimeš - psycholog

Otázka:

Jaktože si často hledáme partnera, který se jakoby podobá člověku, se kterým máme ještě nevyřízené nějaké účty?

Odpověď:

Existuje takzvaný Zeigarnikové efekt nedokončené úlohy, to byl takový jednoduchý experiment, když nechaly dvě skupiny studentů řešit nějaký úkol, tak ti studenti, kterým se zabránilo dokončit úkol, tak se k němu vraceli a vícekrát ho v paměti přebírali, a to je taková ta potřeba vracet se k něčemu, co jsem nevyřešil. Je to stejný efekt, který třeba vede vrahy vracet se na místo činu, zase tam mají něco, kde mají velkej citovej problém, kterej nemají vyřešen, Freud tomu říkal tendence k opakování traumatu, máme tendenci, když máme nějakej nevyřešený problém, ho neustále opakovat, to znamená něco podobného hledáme i zde - když mám s nějakým člověkem z blízkých lidí mezilidský problém, tak mám tendenci neustále vstupovat do interakce s podobnými lidmi a pomocí toho si jakoby vyřešit své osobní problémy.

(15. 5. 2007 Rozhovor Jana Tuny s Jeronýmem Klimešem)

•  Olga Hlinková - psycholožka

Rodiny vyměněných dětí z Třebíče zavrhly psycholožku. Jeden z důvodů? Zmínila se, že od minulosti se lze odstřihnout symbolickým pohřbem dítěte. "Měla takové tvrdší metody," řekl jeden z otců, Libor Broža. Rodiny se rozhodly najít si jiného psychologa. "Myslím, že by měl být šetrnější," míní Broža. Nelíbilo se mu hlavně to, že expertka Olga Hinková sestavila časový plán pro  předávání dětí. "Takové věci se přece nedají plánovat," vysvětluje Broža.O rituálu pohřbu se podle něho psycholožka opravdu zmínila. "Ale nechci ji pomlouvat, snažila se nám pomoci," říká. Psycholožka se brání, že uvedený postup uvedla pouze jako příklad pomoci v jiných situacích, než kterou procházejí rodiče zaměněných dětí.

"To je pseudoproblém, s tím hrobečkem. Není pravda, že bych jim doporučovala vykopat symbolický hrobeček pro dítě, které se výměnou ztrácí. To je jejich špatná interpretace," míní psycholožka Hinková. Zmiňovala to prý jen pro příklad.

"Řekla jsem, že se tento postup používá při faktických úmrtích dětí, aby se s tím rodiče mohli emocionálně vyrovnat," vysvětluje psycholožka.
Viz zde

  

•   Žena X

Nemyslete na „to hezké“
Když se zaobíráme vzpomínkami na milovaného člověka, vrací se nám s železnou pravidelností, jako americký sladkobolný filmeček, všechno krásné, co jsme spolu prožili. Koukáme na jeho skoro vypotřebovanou vodu po holení v koupelně a vzpomínáme, jak jsem ji spolu vybírali. Najdeme jeho tričko v prádle a vidíme se, jak jsme toto tričko z něj sundávaly ve sprše v náhle touze se s ním pomilovat. Lehneme si do postele a dáváme ruku na polštář, na to místo, kde ještě nedávno on měl hlavu. Vidíme všechno to krásné a šťastné a opíjíme se tím … Tak to prostě ne! Okamžitě si toto zakažte! Musíte naopak velice intenzivně vzpomínat na všechno špatné a zlé, co vám udělal. Jak vás nechal stát v dešti někde na ulici, a on mezitím hrál nějakou hloupou počítačovou hru. Vzpomeňte si, jak si z vás dělal legraci před vašimi přáteli, jak vás ponižoval a jak si z vás zle utahoval. Nebo na to, jak před vámi skrýval své smsky až tak, že vám to bylo podezřelé a chtěla jste vědět co se děje. Nebo na to, jak jste našla v jeho kapse prezervativ, i když vy ho nepoužíváte. Jak nechal na ploše počítače rozpsaný mail: Miláčku přijdu o půl hodiny později … Nemůžete si zakázat vzpomínky, ale záměrně vyvolávejte ty špatné. Nebojte se, že byste o ty dobré přišli. Až poprvé si budete moct vzpomenout v dobrém na partnera a budete se u toho moct i usmívat, pak máte vyhráno. Pak už se nemusíte nutit do vzpomínek špatných.

Viz zde

Ona idnes a Petr Šmolka

• Lidová moudrost

Románové příběhy

 Velký Gatsby (román) 

Jedno z nejlepších amerických filmových děl Velký Gatsby ukazuje, jak může přerušený (neukončený) vztah působit katastrofy i po letech. Život Gatsbyho poznamenala láska k mladé bohaté dívce Daisy, milence však od sebe oddělilo jednak rozdílné společenské postavení a také válka. Během doby odloučení se Daisy vdala. Gatsby se s ní znovu setkává a toto setkání způsobí naprostý rozvrat jejího manželství.

The Notebook

Nick Cassavetes, Nicholas Sparks

Film, o kterém se lidé vyjadřují, že jim vehnal slzy do očí. Je o navázání neukončeného vztahu. Hrdinka filmu Allie volí mezi dvěma muži a dá přednost Noahovi, chudému venkovskému muži. Před sedmi lety se velmi milovali, válka však vztah přetrhla. Allie kvůli němu obětuje i svou společenskou třídu.

Druhou dějovou linií je, že zestárlý Noah čte své manželce Allie v léčebně deník o jejich lásce. Demence ji vymazala všechny paměťové stopy, nepoznává manžela ani děti. Pokud někoho napadne, že jejich vztah byl tak silný, že přece nemohla zapomenout, tak opravdu taková demence je - maže paměť bez milosti.

www.kinomol.cz/clanek-2006061201

V trochu komplikovanější, o to však zajímavější poloze řeší tento problém film  Věčný svit neposkvrněné mysli.

Vystihnout podstatu filmu nelze, tato recenze ji ale shrnula do jedné věty: "Kdo z nás občas nezatouží vymazat si někoho z paměti?" A já přidávám: " Je to vůbec nutné?

Obsah filmu 

Další recenze zde