Antony Hegarty

24.10.2008 20:19

Zpěvák a osobnost Antony Hegarty. Konečně jsem se dostala k tomu přidat soubor jeho počinů do wikipedie, svou stránku si tam určitě zaslouží.

Z poslední doby mne zaujalo video Christina´s Farm.

Taky mne zaujala tato recenze. To je zase něco jiného, než andělský zpěv.

Není nejnovější, ale má zajímavý odkaz na film Růžoví plameňáci. Podívala jsem se na něj a usoudila, že v roce 1972 by se teda nic takového u nás do kin nedostalo.

A postupným rozvíjením odkazů jsem přišla na to, kdo je hlavní postava toho filmu Divine (actor), Antonyho vzor.

Dále jsem zjistila, kdo je Candy Darling, o níž zpívá nesmrtelná píseň "Candy says" skupiny The Velvet Underground. Transsexuál z Warholovy dílny, který inspiroval i jednu z Reedových nejslavnějších sólových písní Walk on the Wild Side (Lou Reed song).

Lou Reed zazpíval "Candy Says" s Antonym na koncertě v roce 2008.

Candy says Candy říká Text písně

Candy says I've come to hate my body

Candy říká, začínám nenávidět svoje tělo

And all that it requires in this world
a vše, co vyžaduje v tomto světě

Candy says I'd like to know completely
Candy říká, ráda bych dokonale poznala

What others so discreetly talk about
O čem ostatní hovoří tajně

(Chorus)
I'm gonna watch the blue birds fly over my shoulder
Uvidím modré ptáky létat kolem mého ramene

I'm gonna watch them pass me by

Budu sledovat, jak mne míjejí

Maybe when I'm older

Snad až budu starší

What do you think I'd see

Co myslíš, že bych uviděla

If I could walk away from me

Kdybych se mohl vidět zvenčí

Candy says I hate the quiet places
Candy říká, nenavidím tichá místa

That cause the smallest taste of what will be

Která snižují příchuť toho, co bude

Candy says I hate the big decisions

Candy říká, nenávidím velká rozhodnutí

That cause endless revisions in my mind

která opakovaně prověřují mou mysl

Zajímavé akce z poslední doby.

Charitativní akce 4. října 2009, Antony Hegarty a Gavin Friday zapívali duety “He Got What He Wanted” and “Angel”

Antony & Johnsons a Göteborgs symfoniorkester - festival Way out West 14.8. 2009

Antony se symfonickým orchestrem

Teatr Wielki,Varšava,29.4.2009

Admiralpalast, Berlin,24.4.2009

Donaufestival, Krems, Rakousko,9.4.2009

Antony a symfonický orchestr

Dvě noci koncertů s Londýnským symfonickým orchestrem znamenají pro Hegartyho určitě vrchol ve spojení se s hudebním tělesem. Je to drtivý, fascinující večer, který však poskytuje zároveň pohodový požitek díky Hegartově skromnosti a vrozenému smyslu pro dokonalost provedení, je to zjevení.

Warren Howard - kritika, 3.listopadu 2008

Antony And The Johnsons In Concert. Nahráno živě ve Washingtonu, 3. února 2009

Upozorňuju, že je tam nejen video ukázka, ale hlavně se dá poslechnout celý živý koncert, a Antony tam působí ještě charismatičtěji než pouze na albu.

Antony and the Johnsons – Zamiloval jsem se do mrtvého chlapce

Rudé slzy se ti řinuly po tváři, když jsem tě objevil
Měl bych volat lékaře? Obávám se, že jsi mrtvý.
Místo toho jsem si lehnul vedle tebe a držel tě za ruku.
Zamiloval jsem se do tebe,
nikdo jiný pro mě neexistuje, jen ty.
Celý život jsem cítil prázdnotu,
kterou ty jsi naplnil.
Teď to vyprávím všem přátelům, zamiloval jsem se do mrtvého chlapce.
Rodičům říkám, že bych si přál, aby se s ním seznámili.
Píšu dopisy do Austrálie, hážu lahve do moře.
Šeptám to tajemství do vrby
Nikdo mi tě nevezme
Zamiloval jsem se do mrtvého chlapce, tak krásného chlapce.
Ptám se ho, jsi chlapec nebo dívka?

“To jsou zase ti uplakánkové?” Ne, to není otázka oddaného fanouška Sparty Praha (viď Martine) směrem k příznivci SK Slavia Praha. Takto se ptá má milovaná žena, když slyší Antony and the Johnsons, jednu z nejzvláštnějších (lépe snad nejpodivnějších) kapel, které mám rád.
Vůdčí postavou je Antony Hegarty, rozený Angličan nyní sídlící v Novém Jorku. Standardní sestava zahrnuje také cello a dvoje housle. Smyčce působí, že v mých uších se hudebně Antony and the Johnsons často potácejí na hranici kýče, ale nikdy ne za ní. Ovšem zásadní je, že dokáží napsat velmi silné melodie, nebál bych se použít slovo podmanivé, možná i omamné.
Ovšem ono podivné, či dokonce bizarní, jsou bezpochyby jejich texty. Evokují náladu kabaretů z Hamburku 30. let. Jsou plné neobvyklých obrazů. Víra je v nich spojená se sexualitou, duše bojuje proti tělu. Nejlépe je snad charakterizuje anglické slovo “weird”.
Antony je oblíbencem mnoha svých hudebních kolegů, takže hostuje např. u Lou Reeda, Cocorosie, Rufuse Wainwrighta aj. Jeho hudba se objevila ve filmu bratří Wachowských “V jako Vendeta”.
Antony and the Johnsons buď milujete nebo nenávidíte. Nebo je milujete a nenávidítě zároveň, hnusí se vám a přitahují vás. Každopádně vás nenechají v klidu a to je dobře. Muziku, která člověka emocionálně neosloví nemá cenu poslouchat.