Náruživý hráč? Hraje i ve spánku.

21.12.2009 07:47

Když hraju počítačové hry, zaznamenala jsem jev, který zná každý, kdo se zabývá dlouho jednou činností. Když ulehnu ke spánku nebo se v noci probudím, vidím scény ze hry. Někdy i ve dne, když zavřu oči na procházce nebo jsem v klidu. Nevím, jak ten jev nazvat odborně, tak jsem se na to podívala na internet.

 

1. První vysvětlení, které se nabídlo pro bdělé defílé hry před očima, je perseverační představa:

  • Představa, která se spontánně vrací.
  • Perseverace  vzniká na základě opakovaných, dlouhodobě působících velmi intenzivně či neobvyklých a emočně silně zabarvených podnětů, které způsobují to, že se vytvářejí neodbytné vtíravé představy (vůlí obtížně ovlivnitelné), jež se mohou vyskytnou jak v normě tak patologii. Většinou jsou  vnímány  nepříjemně.
  • Fyziologické vysvětlení perseverace - je projevem inertních procesů v mozku, nervová soustava není schopná se v krátké době vyrovnat s příliš velkým podnětem.

 

2. Druhé vysvětlení, které se nabízí pro výskyt jevu při spánku, je perseverační sen. Jde o přímé pokračování nadměrné denní činnosti ve spánku.

Krásně to je vysvětleno zde:

Jsou sny, jejichž zdrojem není ani aktuální podnět ve spánku, ani emocionální stav, nýbrž nějaká výrazná představa.

Jestliže jsme po nějakou dobu intenzivně hledali houby, sečítali sloupce nebo psali na stroji, vybavují se nám samovolně i po skončení činnosti perseverační obrazy – lesní mech a houby, číslice, písmena psacího stroje – zvláště když přivřeme oči. Podobně nám dlouho může „znít v uších“ hluk vlaku po delší jízdě nebo melodický motiv po koncertu.

Tyto perseverační sny byly zaznamenávány a tříděny statisticky a uváděny v různé korelace. Zajímavějším výsledkem těchto experimentálních prací je jen zjištění, že v lehkém spánku se vyskytují perseverace zážitků z nejbližší minulosti, obyčejně z uplynulého dne, kdežto motivy z odlehlejších dob života převládají v hlubokém spánku. Podle Hackera bylo možno zjistit souvislost se zážitky minulého dne u 69 % večerních snů, u 28 % snů hlubokého spánku a u 44 % ranních snů. Pouze šestina všech snů prý neměla vůbec žádné souvislosti se zážitky bdělého života. Vzhledem k nesmírným obtížím experimentálně-statistického postupu v problematice snů musíme však přijímat veškeré číselné údaje velmi zdrženlivě.

I když mnohé sny jsou ozvěnou nebo pokračováním toho, čím se člověk zabýval ve dne, je třeba zdůraznit, že se ve snech tohoto druhu nejčastěji objevují ty věci, které člověk v bdělém stavu nedokončil (viz efekt Zeigarnikové). Vedle přímé perseverace denních zájmů máme tedy ve snech též perseveraci nepřímou, sny, které doplňují to, co při bdělém vědomí bylo odbyto, potlačeno nebo blokováno jiným zájmem. Již Purkyně si všiml toho, že naopak tendence za bdění plně vyžité i city velmi silné, které se za vědomí vybily, zpravidla se ve snu již neozývají.

U obou druhů perseveračních snů, u přímého pokračování denní činnosti i u doplňování činnosti  potlačené, je  možnost výkladu taková, že je  lze pokládat za likvidaci psychické energie, která se při bdělém vědomí nahromadila – vyvolána vjemy, představami nebo city – avšak nebyla spotřebována přiměřeným uplatněním. Perseverační sny se jeví jako účelové, způsobené vzbuzením psychické energie, a potřebou dát ji náhradní průběh, aby v celku duševního života neškodila, kdyby se hromadila.

http://nb.vse.cz/kfil/elogos/miscellany/hemelik_marek_somnio.pdf

 

Ale zajímavé je také pojetí hypnagogie/hypnopompie. Dva fenomény, které bývají považovány za identické, jsou však každý specifický. Mohou se v nich objevovat zrakové představy ze hry.

Hypnagogický stav. Hypnagogie je stav těsně před usnutím. Za normálních okolností se hypnagogické projevy vyskytují během usínání, kdy vědomí plynule přechází do stavu snění. Jde o pomyslné, zpravidla zrakové obrazy (či dokonce krátké sekvence) a sluchové vjemy, které mohou trvat řádově vteřiny či pouze jejich zlomky. Většinou jsou ihned po odeznění zapomenuty a je velmi těžké si je zpětně vybavit.

Jev jde trénovat. Při zaměření  pozornosti a  v transu na hranici spánku a bdění soustředěná mysl dovolí všchny tyto neskutečné obrazy, hlasy a scenérie vědomě pozorovat.  Při ztrátě kontroly přijde normální spánek.

http://jlswbs.wordpress.com/2009/05/28/hypnagogicke-prozitky/

http://en.wikipedia.org/wiki/Hypnagogia

 

 

Hypnopompický stav(Hypnopompic) je stav vědomí  těsně před probuzením.  Snížená funkce frontálního laloku v prvních několika minutách po probuzení známá jako  "Sleep inertia"  způsobuje snížený reakční čas a výpadky krátkodobé paměti, je snížená motorika a pocit opilosti. Projevuje se setřelou a popletenou řečí.

 

 Za formu hypnagogie se považuje Tetris efekt.

U lidí, kteří před spaním strávili dlouhý čas určitou činností, zvláště pokud byla pro ně nová, se objevuje  při ospalosti tzv.  Tetris effect. Je pojmenovaný po  hře  Tetris.  Nemusí jít pouze o zrakové představy, ale i jiné způsoby ovlivnění vnímání.Například  Robert Stickgold viděl skály, po náruživém alpinismu, jiní lidé cítí pohyby vln po  dlouhé plavbě na lodi nebo sníh pod lyžemi, pokud  dlouho lyžovali.

Člověk prostě pořád vidí útvary nebo jevy ze hry před očima:

U Tetris barevné kostičky.

U Lost Treasure of Eldorado barevné obrazce s figurami.

U TAGAPA pochodující tučňáky, výbuchy, zelené, červené a modré pilulky pro životy.

 

 

—————

Zpět