Kýč a brak

03.06.2009 18:21

V čekárně u zubařky jsem narazila na časopis Nový prostor ze 16.března 2009. Článek v něm mi  do jisté míry  odpověděl na otázku, kterou jsem si kdysi kladla a nevyřešila. Co je Kýč

    www.novyprostor.cz/casopis/archiv-cisel.html?p=325

 

 

A v souvislosti s tím mne napadl ještě jeden článek.Hezky s tím souvisí a vysvětluje ten falešný sentiment zvaný "druhé slzy", který naplňuje kýč i brak.

Trefně to autor nazval emocionální turistika po cízích osudech: Potoky druhých slzí.doc (33,5 kB)

 

Druhé slzy jsou pojem, který vytvořil spisovatel Kundera a stojí za to tento termín znát.

Výskyt dnešního pojmu kýč se však neomezuje jen na oblast umění.  Milan Kundera ve svých románech a esejích jako kýč označuje ideologicky zjednodušený postoj ke světu, radostný souhlas s bytím, který vytlačuje jakékoliv otázky a pochybnosti, skutečný rozporuplný svět zkušenosti je odsouzen k zapomnění ve chvíli, kdy se idyla chopí moci.

„Kýč vyvolává těsně po sobě dvě slzy  dojetí. První slza říká: jak je to krásné, děti běžící po trávníku! Druhá slza říká: jak je to krásné být dojat s celým lidstvem nad dětmi běžícími po trávníku! Teprve druhá slza dělá z kýče kýč. 

Na tuto definici navazuje filosof Petr Rezek v úvodu k vydání svých kritických textů z poloviny osmdesátých let. Ve vydaní z roku 1990 pod názvem knihy Filosofie a politika kýče Rezek polemizuje s tvrzením, že v  druhé slze je nutnou podmínkou sdílení dojetí s druhými, souhlasně však říká, že „určitě je druhá slza nutná, slza, kterou je také možno popsat jako dojetí z dojetí.“ 

Cit: Petr Maglia: Kitsch - vznik; vývoj; definice a metafory

 

 

 

 

—————

Zpět