Klíčem k dlouhému životu je lenost

19.01.2009 20:34

Napadl mne článek, který jsem před časem přečetla,tak jsem ho vyhledala. Stojí za zamyšlení. Můj otec měl heslo: "Když pero píše, vypíše se, když nepíše, vyschne". A otázka zní, co je lepší? Vypsat se nebo vyschnout?

Klíčem k dlouhému životu je lenost

19. září 2008 6:00

Pokud se chcete dožít vysokého věku, zapomeňte na kondičku vrcholových sportovců. Z výzkumů totiž vyplývá, že nejdéle žijí právě ti, kteří lenoší a po svém tělu žádné přehnané fyzické výkony nepožadují.

Elixír dlouhověkosti se alchymisté a lidoví léčitelé snaží vynalézt už celá staletí. Úspěch je v nedohlednu, nicméně touha po zpomalení stárnutí zůstává. Pokud si chcete i vy prodloužit život, jistě uvítáte takzvanou teorii látkové výměny, ze které zjednodušeně vyplývá, že líní lidé žijí déle.

Lenoši žijí nejdéle
Během pátrání po tom, jak zpomalit proces stárnutí, byla vyvinuta celá řada teorií o tom, jak k procesu stárnutí vlastně dochází. Někteří vědci zastávají názor, že vše je způsobeno volnými radikály, jiní viní kolagen. Zajímavá je ale také tzv. teorie látkové výměny. "Podle ní totiž vnitřní hodiny člověka neodbíjí v rytmu známých časových jednotek – dny, hodiny nebo roky - nýbrž odměřují předem definovaná množství energie, srdeční frekvence a dechu. Každá živá bytost přichází na svět s jasně stanovenou zásobou životní energie. Jestliže se spotřebuje, život končí. Čas nebrzdí ani léky, ani elixíry, nýbrž životní styl, který touto energií šetří. Čím pomaleji tedy vaše hodiny "tikají", tím déle budete žít. Každý člověk nosí klíč mladistvé vitality sám v sobě," říká I. Hoffmannová v knize S leností nejdál dojdeš.

Teorie látkové výměny vychází z velice jednoduchých předpokladů, které můžeme ve svém životě pozorovat každý den. V momentě, kdy si zakoupíme nový pár bot, dostaneme na něj sice dvouletou záruku, ale to, jak dlouho nám vydrží, závisí na tom, jak často budeme obuv nosit a jak moc ji budeme zatěžovat. Tato skutečnost je základem teze, že obdobně to chodí i v životě. Podpůrné důkazy této teorie se nacházejí i v přírodě. Příkladem jsou například želvy, které si užívají klidu, nicnedělání a zároveň i dlouhověkosti.

Nukleové kyseliny pomáhají
Dnešní hektická doba plná pracovního vypětí a uspěchanosti má negativní vliv na životní styl mnoha lidí, který se pak projevuje různými zdravotními obtížemi i předčasným stárnutím. Není výjimkou, že i lidé mladší čtyřiceti let trpí onemocněními, jako je osteoporóza či artritida. Nejhůře jsou na tom intenzivně pracující lidé, protipólem k nim jsou lidé trávící svůj život v zaslíbení Bohu. "Jeptišky a mniši, kteří žijí v naprostém klidu, a přitom vedou tichý rozjímavý život v klášterní samotě bez stresu a náročnější tělesné aktivity, se většinou dožívají mimořádně vysokého věku. Viděno biologicky, jejich životní lampa hoří slabě, ale zato dlouho," konstatuje I. Hoffmannová.

Nicméně pokud chcete dosáhnout dlouhověkosti, není třeba, abyste se dali na víru a odešli za klášterní zdi. Stačí, pokud se v životním stylu mnichů budete inspirovat. Nepřepínejte své tělo vrcholovými sportovními aktivitami, dodržujte správnou životasprávu a spěte alespoň osm hodin denně. Změňte pohled na své tělo a berte jej spíše jako věc, kterou můžete opotřebit. Dobře si proto rozmyslete, zdali jej budete přetěžovat, a nezapomeňte dostatečnou část dne věnovat relaxaci.

Důležitou složkou je i váš jídelníček. Někteří odborníci zastávají názor, že důležitou roli v boji proti stárnutí sehrávají nukleové kyseliny. Ty obsahují potraviny jako špenát, chřest, houby, sardinky či ančovičky. "Když jsem před lety začal dávat přednost stravě složené z potravin bohatých na nukleové kyseliny, podstatně se zlepšil můj vzhled i pocit energie a jistoty. Mnoho mých zákazníků tyto zkušenosti potvrdilo a registrovalo i u sebe podobné změny, protože na mé doporučení užívali stejné doplňky. Jistěže nelze zastavit běh života a věřit, že tento způsob výživy může ve skutečnosti zastavit stárnutí, ale alespoň je může zpomalit," říká E. Mindell v knize Vitaminová bible pro 21. století.

Kateřina Samuelová,iDNES.cz

Spánek je dobrý proti vyhynutí

Nejlepší způsob, jak přežít změny, zřejmě bude zaspat je, nebo se alespoň schovat. Tak vyznívá závěr studie biologů z univerzity v Oslu. Autoři při dřívějším výzkumu fosilií zjistili, že druhy savců, které hibernují nebo tráví část života v doupatech, zřejmě existují déle než jiné. Výzkum proto rozšířili i na žijící savce. Vybrali ze 4500 druhů dnešních savců ty „spavé“ (například medvědy či netopýry) a porovnali tento výběr se seznamem ohrožených zvířat. Zjistili, že spáči skutečně mají větší šanci, že nebudou ohroženi vyhynutím. Na druhou stranu jsou znevýhodněni ve vývoji: mívají méně úspěšných evolučních následovníků. Podle autorů jde o klasický konflikt mezi bezpečím a pokrokem.

Lidové noviny, 5. února 2009