Jak se stopovalo v roce 1972

29.03.2009 17:46

 

V letech studií 1969 - 1973 jsem se opravdu hodně najezdila stopem, tehdy to byl běžný dopravní prostředek pro studenty. Obvykle se stopovalo z místa bydliště do místa školy. Ale stopem se jezdily i delší trasy, třeba o prázdninách. Nepamatuju si na špatné zkušenosti, jen na to, že člověk prostě mohl někde "zkejsnout" na delší dobu. I pak se dalo dojít na autobus, či vlak, hlavně člověk nesměl chtít trhat rekordy a  předpokládat, že se plynule a rychlostí větru  dopraví do místa určení.

Zde popis jedné cesty ze zachovaného deníku.

 Cesta uskutečněna: 14. – 19. srpna 1972

1.den

Olešnice v Orlických horách jsme jeli autobusem do Náchoda. Pak pěšky na  rybník Špinku (8 km), tam jsme rozbili tábor, bylo strašné vedro, koupání, voda byla plná řas. Noc teplá.

2.den

O půl sedmé jsem vstali, sbalili stan, posnídali.Autobusem jeli do Červeného Kostelce, odtud na třikrát stopem přes Malé Svatoňovice do Trutnova. Pěšky pak přes celý Trutnov a pak stopem na dvakrát do Jičína.V Dolní Olešnici jsme strašně dlouho čekali, než nás vzali dál. V Jičíně jsme čekali asi hodinu, pak nás vzal náklaďák do Mladé Boleslavi. Odtud jsme jeli ruským autobusem do Doks. Koupili jsme si jídlo a šli k Máchovu jezeru.Všude byl zákaz stanování, tak jsme si postavili stan v autokempu a šli se vykoupat.Byla tam skvělá skluzavka, teplá voda, unaveně jsme šli spát. V noci byla bouřka.

3. den

Ráno bylo pod mrakem, udělali jsme si snídani, zajistili dva dny v kempu a šli se koupat. Odpoledne jsme usnuli. Pak jsme se vypravili na nákup do Doks, koupili jsme si víno a párky, večer jsme hráli karty, pili víno a opékali párky, v noci bylo V. špatně. Noc byla studená, bylo nám i pod dekami zima.

4.den

Ráno bylo opět pod mrakem, tak jsme zavřeli stan a šli obhlédnout Máchovo jezero. Půjčili jsme si loďku a celé dopoledne jezero objížděli kolem dokola. Taky jsme šli nakoupit do Doks, vykoupali se na pláži, ale voda byla studená, byla strašná zima. Proto jsme zalezli do stanu a šli brzy spát. V noci nám byla dost zima.

5.den

Ráno jsme sbalili stan a jeli vlakem do Mladé Boleslavi.Trvalo nám strašně dlouho, než jsme se dostali na silnici na Nymburk, ale tam nic nejezdilo, tak jsme to zkoušeli všemi směry, ale řidiči tam neberou. Na Jičín stála řada stopařů a řidiči mávali rukou, že ne. Tak jsme šli na vlak, chtěli jsme se dostat do Častolovic a odtamtud nějak na trasu Praha – Hradec Králové Jeli jsme přes Neratovice, Brandýs, Častolovice, odtud jsme šli pěšky do Mochova, ale zabloudili jsme. Šli jsme pře Císařskou Kuchyni a Přerov aspoň 10 km než jsme se dostali na trasu Praha – Hradec Králové. Stopovali jsme a ve Starém Vesci nás vzal sřidič sám ve wartburgu. Jenže před Poděbradami nalítl do auta před ním, čekal na policajty, tak jsme ho opustili a stopovali dál, už byla skoro tma, když nás vzal náklaďák. Protože jsme se chtěli dostat zpět do Olešnice, tak jsme s ním jeli až do Jaroměře a odtud se místními lokálkami dostali v 11 hodin v noci do Nového Města nad Metují. Už jsme neměli sílu jet dál, tak jsme si ustlali v čekárně za lavkou a spali do 7 hodin do rána.

6. den

Ráno jsme sedli na autobus a odjeli do Olešnice.

Tady je to bludiště kolem Císařské kuchyně...ale kudy jsme to tehdy bloudili. to už nevím....

 

 

 

 A zde zajímavá stránka pro stopaře.

 

 

—————

Zpět